Foucaultova kniha Slova a věci příchází s hypotézou tří rozdílných episémé. První z nich je definována renesanční podobností, druhá klasickým řádem (tabulka) a třetí pak moderním obratem k člověku (subjekt).
Prostřednictvím nového uchopení Foucaultovy monografie Slova a věci, se tato práce snaží pojmout diskurz fotografie. Vybrány byly dvě paralely: princip podobnosti (termíny konvenience, emulace, analogie a sypatie) a pole bohatství (vztah peněz a "světa věcí").
Dalšími podtématy práce jsou verbalizace obrazu a vizualizace slova, fotografická reprezentace, rekognice fotografického obrazu, autenticita a pravdivostní hodnota.