Pomocné vědy historické a ediční teorie a praxe jsou těsně spojeny. Ve 20. a 21. st. se jako edice zpracovávaly středověké a novověké archiválie.
Novověké dokumenty (například městská kniha) vyžadují zvláštní způsob řešení než středověké. Zvláštní podoba jednotlivých archiválií klade zvláštní otázky.
Na počátku stojí vlastně principální otázka: Co je zápis? Jak bude edice zohledňovat podobu předlohy v uspořádání? V pacovské městské knize bylo mnoho zápisu vepsáno do volných míst (mezi starší zápisy). Editor se musel rozhodnout mezi respektováním předlohy a spojením více částí.
Komplikace přišly rovněž se zpracováním věcného a osobního rejstříku. Zápisy v městské knize byly vedeny dlouhý čas (15.-17. století).
Písaři často užívali synonymická slova a ty nyní musí zpracovatel propojit křížovými odkazy ve věcném rejstříku. Velký problém v osobním rejstříku je se spojením týchž jmen ale různých charakteristik.
Tento příspěvek má přispět k rozšíření ediční teorie a praxe.