Tématem tohoto příspěvku jsou strategie, pomocí nichž ženský tisk Čsl. sociálně demokratické strany dělnické a Čsl. národní demokracie oslovoval voličky před obecními volbami na jaře 1919, a obrazy ženy-občanky, které přitom tento tisk svým čtenářkám předkládal. Dochází k závěru, že obě strany pracovaly s obdobn ým normativním obrazem ženy-občanky, jehož obecné imperativy však překládaly do velmi odlišných agitačních strategií a apelů.
Tento obraz úzce navazuje na dosavadní normativní konstrukt feminity, který oba politické týdeníky na jedné straně rozrušovaly tím, že využívaly jeho marginálních interpretačních možností k argumentaci za ženskou politickou aktivitu, ale na straně druhé jej zároveň reprodukovaly a posilovaly.