Příspěvek se zabývá přiblížením několika současných výzkumů religiozity a jejich reflexí. Tato reflexe do určité míry problematizuje některé přístupy k současnému zkoumání náboženství v české společnosti.
Příspěvek se tak snaží poukázat na to, kde dochází k jistým problémům při zkoumání religiozity a kde existují bílá místa, jež by se následující výzkumy mohly snažit zacelit. V rámci reflektovaných výzkumů je možné identifikovat 2 proudy výzkumů.
Zaprvé výzkumy, které se zaměřují převážně na deskripci distribuce věřících. Zadruhé poté výzkumy zaměřující se na funkci nábo ženství ve společnosti.
Převažují výzkumy ""deskriptivní"" a je otázkou, proč tomu tak je a co nám takové výzkumy říkají o udržování religiozity v České republice.