Colin McGinn zaujímá skeptické stanovisko k naší schopnosti porozumět vztahu mezi myslí a tělem. O tomto stanovisku se běžn ě mluví jako o "novém mysterianismu" nebo prostě "mysterianismu".
Nejde jen o to, že by tento problém byl obzvláště těžký, nebo že by jeho řešení vyžadovalo poznání vzešlé z pozorování, k nimž jsme dosud nedospěli. Jde spíše o to, že potenciální vstup, který je našim myslím k dispozici, je omezen na dva zdroje - vnímání a introspekci - , přičemž ani jeden z nich nám neposkytuje žádnou naději na odhalení pojmového spojení mezi tělem a myslí.
Jsme proto vůči fyzické příčině vědomí "kognitivně uzavřeni" a chybí nám pojmové vybavení nutné k provedení redukce mysli na nementální základ. To neznamená, že taková redukce je absolutně neproveditelná pro každý možný druh mysli.
Zdánlivě metafyzický problém vědomí lze vyřešit vědeckou teorií, která leží mimo dosah lidské vědy, ale možná nikoli mimo dosah vědy andělské. Třebaže McGinn pohlíží na fyzikalistickou redukci jako na nerealistický úkol, neodvolává se na žádný druh nadpřirozené záhady.
Zcela přijímá předpoklad, že existuje jediná příčinná síť přírody, jejímiž součástmi jsou jak mysl, tak tělo. Tvrdí však, že pro nás, lidi, je, vzhledem k omezením našeho vrozeného poznávacího nadání, značná část této sítě zahalena tmou.
Jde tedy, jednou větou, o naturalismus bez fyzikalismu.