Abstrakt
Článek se zabývá - dosud výzkumně nezmapovaným - hodnocením dopadů regulace (RIA) v České republice, se specifickým důrazem na rovnost mužů a žen. Odpovídá na evaluační otázky reflektující jak míru souladu výstupů tohoto nástroje s oficiálním metodickým rámcem, tak jejich reálnou podobu, obsah a specifika.
Výzkumný vzorek čítající 236 výstupů z hodnocení realizovaných třemi ministerstvy za časové období 2007-2014 je podroben evaluaci pomocí vlastního analytického nástroje. Výstupy analýzy jsou následně triangulovány prostřednictvím provedených expertních rozhovorů.
Zjištěno je, že hodnocení dopadů na rovnost je poznamenáno častým nesouladem s metodickým rámcem, upozaďováním a bagatelizací dopadů na rovnost, nízkou variabilitou a mechanickou tvorbou hodnotících formulací, simultánním hodnocení více různých dopadů a pouze povrchní znalostí genderové oblasti ze strany ministerstev. Navíc jsou zde i překážky systémové, kterými jsou indiferentní přístup k genderové problematice, absence jednotné metodiky hodnocení dopadů na rovnost, protichůdnost a neadekvátnost novel metodického rámce a limitovanost personálních kapacit klíčových aktérů.
Identifikovány jsou však i proměny, a to zejména v rozsahu hodnotících formulací a v systémových činnostech na podporu genderové problematiky. Článek zpřesňuje dřívější výzkumy týkající se RIA v České republice.