Postižení ledvin u mnohočetného myelomu je velmi časté a v různé míře může postihnout až 50 % pacientů s touto nejčastější hematologickou malignitou. Etiologie poškození ledvin je multifaktoriální, ale zásadní roli zde hraje zvýšená produkce volných lehkých řetězců, které jsou filtrovány do moči a zde způsobují různé formy renálního poškození.
Mezi nejzávažnější patří tubulární poškození (myelomová, nebo také cast nefropatie), které je nejčastější příčinou akutního renálního selhání u mnohočetného myelomu. Glomerulární poškození je typické pro AL amyloidózu či nemoc z ukládání lehkých řetězců, které se manifestují zejména nefrotickým syndromem.
Včasná a adekvátní chemoterapie zaměřená na rychlé snížení koncentrace lehkých řetězců v séru může zabránit rozvoji renálního selhání. V současné době lze za tímto účelem použít nové terapeutické postupy (kombinace vysokodávkovaného dexametazonu s bortezomibem nebo thalidomidem nebo lenalidomidem), které jsou schopny navodit hematologickou odpověď během několika dní.
Při selhání ledvin na podkladě myelomové nefropatie je možné urychlit odstraňování lehkých řetězců ze séra pomocí dialýzy s vysokopropustnou membránou (HCO, high cut-off dialýza). Použitím této metody lze zvýšit šance na reparaci renální funkce z 20 na 80 %.
I když se celková prognóza nemocných s mnohočetným myelomem a jejich přežívání dramaticky zlepšily, situace v případě přítomnosti selhání ledvin zůstává stále závažná.