Dyslipidémie u chronických onemocnění ledvin zvyšuje kardiovaskulární riziko a progresi renálního postižení. Pravděpodobnost úmrtí z kardiovaskulárních příčin je vyšší než na komplikace terminálního selhání ledvin.
Kardioprotektivní a nefroprotektivní efekt statinů a fibrátů se přisuzuje jak hypolipidemickému účinku, tak také i dalšímu, s ovlivněním lipidů nesouvisejícímu, působení. Statiny snižují kardiovaskulární riziko ve všech stadiích chronického onemocnění ledvin, zpomalují pokles renální funkce, ale jejich vliv na snížení albuminurie/proteinurie není jednoznačný.
Fibráty, které ovlivněním albuminurie oddalují progresi diabetické nefropatie, nelze podávat u závažné chronické renální insuficience či selhání ledvin. Kontrolované studie a klinická praxe prokázaly, že monoterapie statiny i fibráty je účinná a bezpečná.
Při léčbě smíšené hyperlipidémie kombinací statinu s fibrátem nebo s inhibitorem vstřebávání cholesterolu je nezbytné sledování výskytu možných nežádoucích účinků, tolerance a compliance léčby.