Po rozpadu Sovětského svazu Bělorusové tradičně demonstrují (v postsovětské perspektivě) pozoruhodnou spřízněnost se sovětským hodnotovým rámcem, což svědčí o setrvávání sovětskosti v běloruském identifikačním kódu, byť v latentní formě. Signifikantní potenciál sovětského systému v kolektivní paměti obyvatel Běloruska determinoval neúspěch demokratického přechodu v první polovině 90. let a marginalizaci etnokulturního nacionalismu jako takového.
Předkládaná stať se zaměřuje na běloruskou národní identitu v rámci sovětizace a pokouší se o rozbor fenoménu sovětskosti coby modelu, procesu a finálního výsledku v kontextu formování běloruské státnosti v rámci SSSR. Dále jsou v analýze zohledněny hlavní pilíře sovětského identitárního modelu v běloruském prostoru, jeho imanentní dualismus coby klíčový faktor postupného rozkladu a sociokulturní dozvuky v kritickém období perestrojky.
Objasnění jedinečného vlivu sovětskosti v běloruských podmínkách má přispět k adekvátní interpretaci běloruského postsovětského národotvorného procesu.