Tento text se zaměřuje na úspěšnost jedince ve vztahu k příbuzenství sourozenců. Konkrétně se zabývá otázkou, zda děti s nevlastními sourozenci dosahují horších výsledků v testech z matematiky, než ty, které mají vlastní sourozence.
Výchozím předpokladem je, že úspěšnost jedince může být ovlivněna asymetrickým dělením zdrojů vyplývajícím ze složitější partnerské historie rodičů. Děti s nevlastními sourozenci jsou méně úspěšné proto, že jsou vystaveny méně výhodným podmínkám ve smyslu zdrojů (ekonomických, sociálních, kulturních), než děti s vlastními sourozenci.
Text prezentuje vybrané v ýsledky explorační části analýzy, která byla realizována na podsouboru žáků s jedním sourozencem s použitím první vlny panelových dat PISA-L 2003. Výsledky naznačují, že pro děti s nevlastním sourozencem může být nejméně výhodné bydlet s oběma biologickými rodiči a nevlastním sourozencem.