Na základě kvalitativního přístupu a za užití metod orální historie a archivních zdrojů tato kolektivní monografie zkoumá osobní strategie zhruba dvanácti tisíc utečenců z dob řecké občanské války, kteří dorazili do Československa ke konci čtyřicátých let 20. století a v tomto regionu často dodnes žijí. Ukazuje různé aspekty migrace řeckých utečenců, čímž podává obraz o jejich životě a životních podmínkách v komunistickém Československu i později.
Kniha identifikuje dominantní orální narativy těchto jednotlivců a zaměřuje se jak na historické prvky a osobní zkušenosti s hostitelskou zemí, tak na měnící se identitu uprchlíků a jejich potomků.