Některé kategorie migrantů mimo země EU mají v ČR omezený přístup ke zdravotní péči. Cílem této studie je popsat a analyzovat jejich zkušenosti se zdravotní péčí.
Výzkum je založen na kvalitativním přístupu. Sběr dat probihal pomocí 24 polostrukturovaných rozhovorů s migranty mimo země EU.
Ukázalo se, že migranti čelí jak formálním tak i neformálním překážkám při využívání českého zdravotnictví. To v praxi vede k využívání alternativních strategií dosažení zdraví: např. využívání lékařů v zemích původu (vlastnost lososů), platby v hotovosti, odkládaní zdravotní péče a návštěva známých lékařů čí lékařů s migrační historií.
Překážkou čerpání zdravotní péče se ukázalo být i: omezený právní nárok na veřejné zdravotní pojištění, nedůvěra a nedostatečná informovanost zdravotnických pracovníků, tržní přístup komerčních zdravotních pojišťoven, nedostatečné jazykové znalosti a nedostatek znalostí o českém zdravotnictví.