Abstract
Péče o ránu je úzce spojena s evolučním vývojem člověka zasahujícím hluboko do historie. Hojení ran jako specializace naopak patří k nejmladším medicínským oborům.
O to častěji jsou v posledním desetiletí do klinické praxe zaváděny nové postupy na základě poznatků "evidence based practice" ve spojení s metodou vlhkého hojení ran. Spektrum terapeutických krytí obsahuje více než tisíc originálních názvů.
Pro většinu zdravotníků je proto obtížné se orientovat v indikacích jednotlivých krytí a udržet si kontinuální přehled o materiálech nových. Publikace Manuál hojení ran v intenzivní péči předkládá základní informace týkající se hojení ran při ošetřování pacienta na všech stupních zdravotnického systému se zaměřením na problematiku intenzivní péče.
Autorka v publikaci propojila mnohaleté zkušenosti z práce na resuscitačním oddělení s více než pětadvacetiletou praxí v ošetřování ran.