Studium pohřbených půdních horizontů je jedním z nástrojů pro poznání environmentálního záznamu v naší minulosti, protože půda jako taková odráží lokální klima, složení matečné horniny, hydrologické podmínky či intenzitu biologického rozkladu. Velkou roli ve vzniku půdy v prehistorii hrál i člověk.
Studium tzv. neolitických půd pohřbených například pod mohylami či valy již přineslo v tomto ohledu mnoho zajímavých poznatků. V letech 2012 - 2013 byly prováděny stavební práce na lokalitě Brno - Přízřenice, která je situována v inundační zóně řeky Svratky.
Cca 200 cm pod povrhem byl odkryt 50 cm mocný tmavý horizont obsahující artefakty datované do neolitu, eneolitu a doby bronzové. Více jak 300 cm mocný profil je z velké části tvořen aluviálními sedimenty řeky Svratky, na bázi je vyvinutý glej, přičemž nad tmavým horizontem s artefakty je vyvinuta fluvizem, která je ve svrchní části intenzivně zemědělsky obdělávána.
Lokalita jako taková je velmi zajímavá svou pozicí, tj. lokalizací v nivní zóně, která mimo jiné dokládá absenci povodňové aktivity ve studovaném území pro časový úsek mezi koncem neolitu a začátkem doby bronzové. Povodňové hlíny se zde neukládaly po dobu více než 1500 let, což indikuje spíše výrazný přesun koryta, nežli klimatickou změnu ovlivňující intenzitu zaplavování.
Dalším zajímavým aspektem je samotný tmavý horizont, který může být makroskopicky popsán a interpretován jako půda. Jde však o půdu v pravém slova smyslu, obdělávanou půdu či ""pouze"" o kulturní vrstvu?