Vývoj českého stranického systému po roce 2010 je charakterizován erozí volební podpory tradičních politických stran a rostoucí relevancí nových politických subjektů, konkrétně Věcí veřejných v roce 2010 a politického hnutí ANO v roce 2013. Cílem příspěvku je analyzovat nejen příčiny jejich vzestupu, ale i jejich následný vývoj v teoretické perspektivě odvozené od konceptu institucionalizace politických stran, pomocí něhož lze vysvětlit proces vedoucí ke stabilizaci, nebo naopak rozpadu vnitrostranických struktur.