Abstract
Termín pohybová gramotnost považujeme za potřebný k popisu kompetencí využívat pohybové dovednosti tvořící základ pro rozvíjení pohybových aktivit, které jsou předpokladem pro aktivní způsob života. V pohybovém učení je nutné vycházet z neurofyziologických, kineziologických i psychologických principů vývoje a bezpodmínečně respektovat i individuální variabilitu psychomotorického vývoje každého dítěte.
Značná variabilita psychomotorického vývoje a specifické způsoby řešení pohybového úkolu, které jsou výrazem individuální adaptace, se projevují širokou škálou pohybového projevu. Pouze dostatečně edukovaný instruktor, učitel nebo trenér dokáže zvážit kapacitu pohybového systému dítěte a optimální prostředky pro efektivní motorické učení.