Soukromí aktéři se stávají čím dál významnějšími při přípravě veřejných politik na nejrůznějších úrovních vládnutí, přičemž expertíza představuje hlavní zdroj jejich přístupu do politického procesu. Za využití perspektivy teorie zájmových skupin a analýzy veřejných politik náš článek zkoumá za jakých okolností a jakými kanály se soukromí aktéři do politiky zapojují a jaká je jejich vazba - jako poskytovatelů expertízy - na aktéry veřejné, zvláště na politické strany.
Domníváme se, že vliv soukrom ých aktérů je odvozen od podstaty konkrétního politického problému a převládající logiky v oblasti dané veřejné politiky, jež Claudio Radaelli vyjadřuje jako poměr mezi mírou visibility a mírou nejistoty. Pro ilustraci naší teze předkládáme dvě případové studie z českého prostředí - přípravu důchodové reformě v době druhé Bezděkovy komise a zavádění průkazů energetické náročnosti budov.
Ačkoliv případové studie do velké míry potvrzují naše předpoklady, jdou za Radaelliho schéma a ukazují jemné nuance v jeho rámci, a to zejména při detailnějším pohledu na různé fáze politického procesu a zaměřením se na měnící se poptávku po soukromé expertíze, která může být motivována jinak než snahou získat informace.