Obraz těla a tělesnosti je specificky svázán také s poetikou moderní prózy, zasahuje do základní struktury literárního díla. Porevoluční próza Stanislava Rakúse se opírá o modelování takových obrazů, zejména groteskního a komického těla.
Na modelování paradigmatu se podílí motiv sledování, motiv alkoholu, postupy ironie, kontrastního modelování a různé podtypy těla a tělesnosti. S proměnou autorovy poetiky se proměňují i základní postupy zobrazování těla a tělesnosti.
Významový posun od juvenilních povídek k porevolučním odráží i důležitější soustředění autora na modelování komického těla. Obraz groteskního i komického těla je svázán s absurdní atmosférou.