Daný příspěvek by se měl věnovat náležitému nastínění a charakterizování fundamentálních teologických koncepcí, které byly rozpracovány a předestřeny v dílech dvou vlivných židovských myslitelů, svým působením těsně spjatých s Jewish Theological Seminary of America (JTS), rabínů Abrahama J. Heschela a Neila Gillmana, konkrétně pak zejména relevantnímu uchopení a rozvedení podstaty tzv. prorocké teologie Božího patosu rabiho Heschela, jež se např. úzce dotýká problému vzájemného vztahu Boha a člověka, zjevení, nebo možností lidského poznání ve vztahu k dimenzi posvátného.
V rámci příspěvku by taktéž mělo být přistoupeno k reflektování celkového přístupu rabiho Heschela k teologii či teologickému bádání. Stručná recepce některých podnětných úvah rabiho Gillmana by pak měla vytvářet určitý prostor pro potenciální rozšíření perspektivy moderního židovského teologického diskurzu o práci myslitele, jenž náležel k předním postavám duchovního světa amerického konzervativního judaismu.