Abstrakt
Tato stať se zabývá šesti rozdíly mezi právnickým (především formalisticko-doktrinálním) a ekonomickým (především v podobě analýzy dopadů práva) uvažováním o právních normách, právních institutech a právních systémech. První rozdíl se týká převládajícího směru uvažování mezi obecnějším a konkrétnějším, kdy ž v právu převládá uvažování induktivní a v ekonomii deduktivní.
Druhý rozdíl se týká pozice pozorovatele vzhledem k právu, když právníci se nacházejí uvnitř práva a ekonomové mimo něj. Třetí rozdíl se týká celistvosti či výsekovosti přístupu k externím souvislostem práva, když právníci preferují přístup holistický a ekonomové redukcionistický. Čtvrtý rozdíl se týká retrospektivnosti či prospektivnosti přístupu, když právníci nahlížejí na právo z ex post perspektivy a ekonomové z ex ante perspektivy.
Pátý rozdíl se týká důrazu na jednotlivé případy či jejich skupiny, když právníci preferují analýzu konkrétních případů a ekonomové je raději agregují. Šestý rozdíl se týká preference kategorického či spojitého, když právníci upřednostňují jasně vymezené normy charakteru "buď/anebo" a ekonomové tíhnou k méně ostrým hranicím. Provedená analýza ukazuje, některé z těchto rozdílů jsou nicméně pouze zdánlivé nebo se týkají pouze určitého aspektu práva či ekonomie.
Zejména o právu totiž platí, že některé jeho vlastnosti nemusí být na první pohled patrné (ex ante dopad právních norem, napětí mezi spravedlností na mikroúrovni a makroúrovni).