Článek se soustřeďuje na projekt dlouhodobého výzkumu a na zjištění Roberta Papeho, který se zabývá klíčovými případy sebevražedného terorismu (sebevražedných útoků), a je tak důležitým přispěvatelem k diskusi o globální válce s terorismem. Pape vytvořil v letech 1980 - 2010 nejdelší databázi shromažďující sebevražedné teroristické útoky a na ní založil teorii o těchto útocích.
Jeho přístup sestává ze tří úrovní analýzy: organizační (strategické), sociální (komunitní) a analýzy individuální logiky. Teroristické vzorce vycházejí z racionálních strategií, které jsou částí asymetrického konfliktu s okupupantem, kterým je demokratický stát, který není ochoten vyjednávat.
Samozřejmě tu je také náboženská rozdílnost, která je mezi stranami patrná. Předkládaný článek analyzuje pět případových studií (p. s. okupace Libanonu, Palestiny, Afghanistánu a p. s. okupace Iráku, také p. s. organizace Al Káida), jejichž prostřednictvím kriticky uvádí teoretický model, a to proto, aby ukázal jeho silné a slabé stránky.
V závěu článek diskutuje hlavní body kritiky modelu, zejména pak to, že model je velice slabý v interpretaci nově vyvstávajících vzorců světových teroristických sebevražedných útoků.