Příspěvek se věnuje hlavním typům a charakteristikám ústně šířených druhů neoficiálních informací. Ukazuje, že v době socialismu existovalo jiné vnímání těchto druhů informací, oproti dnešní době, a to především kvůli důvěře ve státem podávané informace.
Jejich účel byl různý - měly pobavit, udržet normativní chování a morálku, sloužily k vypořádání se s nejistotou, zmateností či potencionálně ohrožující situací či prostě jen informovaly, předávaly sdělení. Cílem příspěvku je pak nejen poukázat na obecnou problematiku informací v souvislosti s cenzurou či s důvěrou občanů v institucionální informační zdroje, ale také objasnit mechanismy a důvody jejich vzniku spolu s jejich možnými důsledky.
Poukáže pak na to, že jakékoliv druhy informací hrají v různých společenských situacích různou roli a v závislosti na těchto situacích jsou také aktéry odlišně vnímány a vyhodnocovány.