Cílem tohoto příspěvku je analyzovat podstatu jmenování jako jeden ze způsobu vzniku pracovního poměru. Na příkladu peripetií jmenování ředitele základní a střední školy soukromého zřizovatele je demonstrován vývoj předmětného institutu.
Na podkladě popsaných změn v pracovněprávních i jiných předpisech lze dospět k závěru, že po téměř 50 letech se jmenování pevně usídlilo (přes novou úpravu státní služby) jako institut pracovněprávní, kterým vzniká pracovní poměr, protože tak stanoví zákoník práce, nebo zvláštní právní předpisy. Po účely klasifikace teoretické by bylo vhodné považovat jmenování, s nímž vyslovil budoucí zaměstnanec souhlas, za smlouvu, na kterou se v souladu s obecnou úpravou v zákoníku práce a aplikují subsidiárně ustanovení obecného občanského práva vztahující se na závazky.