Abstrakt
Ve své době byl rok 1945 prezentován jako bod nula, z nějž měl vyjít lepší a spravedlivější svět. Se vzpomínkou na hospodářskou krizi 30. let, kdy zbídačení mas a jeho ignorování vedlo v konečném důsledku až k adherenci obyvatelstva k různým formám populistického fašismu, se v centru pozornosti ocitla právě sociální otázka.
V souvislosti s tím se v novém světle vyjevovaly různé projekty společnosti, z nichž se nejaktuálnějšími jevily právě projekt marxistický a křesťanský, přizpůsobené a aktualizované v souladu s posledními společenskými a hospodářskými událostmi, přičemž právě ty představovaly přímé i nepřímé prameny inspirace pro budování moderních poválečných sociálních států. V poválečném období se v řadě evropských zemí marxistické a křesťanské sociální učení střetala tváří v tvář.
Je překvapivé, do jak velké míry se obě sociální učení shodovala, ať už se jednalo o důvody, pro které odmítala kapitalistický systém, nebo o návrhy na řešení sociální otázky. Navzájem ovšem o sobě - ne příliš překvapivě - prohlašovala, že to druhé učení je zastaralé a že sociální otázku nevyřeší, přičemž každé z nich konceptualizovalo svůj vlastní model ideálně organizované společnosti a způsobu, jak k této ideální společnosti dojít.
V československém případě je velmi zajímavé zachycení těchto diskusí například na stránkách týdeníku Obzory, které byly nejprodávanějším časopisem intelektuální orientace v těsně poválečném Československu. Jsou zde reflektována jak politická a hospodářská opatření lidovědemokratického státu ve vztahu k sociální otázce, tak i politika KSČ, a zároveň jsou zde formulovány konkrétní vize křesťanské sociální doktr íny.
Právě srovnání prezentace vizí lepší a spravedlivější společnosti, analýze podobností a rozdílů obou doktrín ve vztahu k výše zmíněným tématům, jejich vzájemnému splývání i vymezování ve veřejném diskurzu v Československu v těsně poválečném období se zabývá toto téma.