Abstrakt
Zák. č. 89/2012, občanský zákoník stanoví obecnou úpravu vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnost je příkladem zákonné povinnosti stricto sensu, neboť vzniká - za splnění určitých předpokladů - bez dalšího (ex lege).
Vzhledem ke své specifické alimentačně-peněžní a zároveň rodinněprávní povaze a ke své funkci, jíž je výživa a přežití oprávněného, je vyživovací povinnost přesto upravena s jistými odchylkami od obecného obligačněprávního rámce. Vyživovací povinnost je pro svou povahu chápána jako povinnost - až na zákonem stanovené výjimky - kogentní, neboť se nedotýká jen individuálních zájmů oprávněného (potřebného), ale její plnění sleduje i zájem obecnější přesahující hranice uspokojování individuálních potřeb.