Stvořitelský hymnus zaujímá velmi významné postavení v hebrejské Bibli. Ostatní texty jsou jím předzamenány a stojí jakoby v jeho stínu.
Tím, že Stvořitelský hymnus jako normativní text na něco upozorňuje, nastavuje posluchači optiku jeho vnímání (prisma) a nasvěcuje mu ostatní texty. Stává se vodítkem pro orientaci v Tanachu, normuje posluchačovo vnímání a upozorňuje na hlavní důrazy Tanachu.
Pro Stvořitelský hymnus jsou příznačné sloky (hymnická struktura textu), rýmování motivů. Každá sloka má uvozovací větu, Hospodinův výrok, zopakování a rozvíjení výroku (vyznání víry) a ukončení refrénem.