Zánětlivá onemocnění střeva jsou typicky doprovázena průjmy a malabsorpcí, což představuje predisponující faktory pro tvorbu ledvin-ných kamenů. Prevalence urolitiázy činí kolem 1,5- 5 %, ale u nemocných po resekci střeva 3,7- 16 %.
Enterická hyperoxalurie je častou komplikací zánětlivých onemocnění střeva, ileální resekce a Roux-En-Y - gastického bypas-su a je známou příčinou nefrolitiázy a nefrokalcinózy. Nadbytek oxalátů je primárně vylučován ledvinami.
Zvýšené močové vylučování oxalátů vede k zvýšené saturaci moči Ca oxaláty, agregaci krystalů a vzniku urolitiázy či nefrokalcinózy. Prevence oxalátové litiázy zahrnuje vedle zvýšeného příjmu tekutin perorální podávání citrátu, magnézia, suplementu Ca, nutričně bilanční nízkooxalátové nízkotučné diety a též bio-logické ovlivnění střevní flóry (Oxalobacter formigenes, Bifidobacterium lactis apod.).
Nové léčebné postupy u nemocných se zánětlivými onemocněními střeva zásadním způsobem změnily průběh onemocnění. Zda však tato příznivá změna ovlivní prevalenci a rizikové faktory pro tvorbu močových kamenů, není dosud známo.