Misie a smysl misijní činnosti v raně koloniální Brazílii optikou kroniky História do Brasil Vicenteho ze Salvadoru
Abstrakt
Zatímco jezuitské misie a misionářské aktivity v raně novověké Brazílii byly pečlivě zkoumány a studovány jak v České republice a mimo ni, to samé se nedá říct o františkánských misionářích zejména do období roku 1630 a zničení řádového centra v Olindě. Tento úkol byl místo toho obvykle ponechán františkánským historikům v Brazílii.
Jistě k tomu přispěl i pozoruhodný nedostatek františkánských pramenů z tohoto období - velká většina přežívajících pramenů řádu je totiž až z 18. Století.
Zachovalá a nepříliš zpracovaná História do Brasil napsaná františkánským kustodem a historikem Vicentem ze Salvadoru zhruba v roce 1630 je tedy výjimečným zdrojem informací o františkánském řádu v Brazílii a jeho misionářích v této portugalské kolonii. Přestože misie a dokonce ani Vicenteho řád jako takový nejsou v epicentru zájmu kroniky, text obsahuje řadu jak praktických informací o františkánských aktivitách v Brazílii, tak možná ještě důležitější specifický pohled na význam misií mezi původním obyvatelstvem.
Vicente ze Salvadoru na rozdíl od svých jezuitských současníků a pozdějších františkánských period nepodává spektakulárně úspěšný narativ misionářských aktivit, místo toho je spíše skeptický o samotném potenciálu obrátit ""pohany"" na křesťanství. Vidí naopak původní obyvatele Brazílie jako spíše neschopné stát se křesťany, obhajuje použití síly a dokonce otroctví jako vhodnější alternativu k mírumilovné misii.
Díky těmto neobvyklým pozicím, jimiž se mnohem více podobá kolonistům než svým spolubratřím, se jeho kronika stává ještě více fascinující a zasluhující si pozornost.