Shrnutí a zhodnocení významu a přínosu prof. Jaromíra Čelakovského, právního historika, pedagoga, archiváře a politika, pro rozvoj československých a českých právních dějin a univerzitního oboru dějin práva v historických souvislostech.
Ve druhé polovině 19. století byla vláda pod rostoucím tlakem hnutí pro zavedení výuky českého jazyka, což odpovídalo úsilí české politiky o jazykovou rovnost v oblastech správy, legislativy a jurisdikce v českých zemích. Po národním rozdělení Karl-Ferdinandovy univerzity usilovala česká právnická fakulta o zrušení výhradně německého nebo německo-rakouské druhu právního vzdělání.
Akademický sněm navrhl jmenovat slavného historika a archiváře Jaromíra Čelakovského docentem a udělil mu hodnost docenta české právní historie. Tak vznikl na právnické fakultě obor národní české právní historie jako volitelný a posléze povinný předmět a Čelakovský se stal prvním mimořádným a později řádným profesorem tohoto oboru.
Tím byly vytvořeny podmínky pro rozvoj vědy o historii národní právní kultury a čeští studenti tak na konci Habsburské monarchie získali povědomí o existenci české státnosti, což bylo jednou z podmínek pro obnovení suverénního československého státu.