Abstrakt
Předmětem práce je problematika neplatnosti, konkrétně neplatnosti relativní. Téma jsem zvolil z důvodu její vysoké aktuálnosti, jelikož právní jednání a jeho právní následky jsou jedním z nejdůležitějších právních titulů (důvodů) vzniku, změny a zániku práv a povinností.
Téma koncepce relativní neplatnosti je nicméně značně široké, a proto není možné se jím v rámci rozsahu práce komplexně a zevrubně zabývat. Jádrem práce jsem zvolil problematiku následků "obecného" rozporu se zákonem, rozporu s dobrými mravy a rozporu s veřejným pořádkem na právní jednání v podobě neplatnosti, a to buď relativní či absolutní.
I když práce nepojímá téma absolutní neplatnosti, musí o ní být rovněž v nezbytné míře pojednáno, jelikož jak neplatnost relativní, tak absolutní jsou figury vzájemně provázané a nelze je od sebe prostě odtrhávat. Struktura práce je následující: Nejdříve je vymezen historický exkurz k pojmu relativní neplatnosti, poté následuje její koncepce v OZ 1964 a ObchZ.
Dále se pojednává o samotné koncepci relativní neplatnosti v OZ 2012, včetně zásady in favorem negotii. Poté následuje vymezení důsledků rozporu právního jednání se zákonem, dobrými mravy a veřejným pořádkem s ohledem na neplatnost.
Na závěr práce je uvedena problematika dopadů neplatnosti právního jednání v oblasti daňového práva.