Kapitola mapuje vliv římského práva na moderní právo osob a rodinné právo. Autorka především poukazuje na to, že ačkoliv právo osob podléhá daleko méně vlivu římského práva než ostatní, zejména majetkoprávní obory, i zde lze vysledovat určité paralely, případně shodné instituty existující jak ve starověkém právním řádu tak dnes.
Jedná se především o institut nascitura, definice pokrevního příbuzenství a počítání příbuzenských stupňů, švagrovství a vyživovací povinnosti mezi příbuznými. Kapitola obsahuje komparaci pramenů římského práva s ustanoveními ABGB a zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Na závěr kapitoly jsou uvedeny další příklady, kdy dnešní právo kopíruje instituty římského práva.