V posledních letech lze ve světovém uměleckém kontextu sledovat zájem nezanedbatelného počtu vizuálních umělců o využití tance či choreografie v jejich tvorbě. Pokud sebou rozvoj konceptuálního proudu současného tance v 90. letech přinesl přiblížení se pozicím soudobého vizuálního umění přímo v oblasti tance, tento trend jde opačným směrem a zapojuje taneční a choreografické momenty do kontextu galerijního umění.
V mezinárodním uměleckém kontextu již tento jev vzbudil zaslouženou pozornost a zmapovalo jej i několik rozsáhlých kurátorských přehlídek. Tento článek je míněn jako uvedení do problematiky v podobě případových studií tvorby několika mezinárodních umělců.
Pojem "choreografický moment" je snahou o vystižení toho co autor pokládá za základní jev tohoto tématu: aplikaci choreografie jako způsobu kontroly lidských pohybů na pozadí sociální a kulturní paměti.