Abstrakt
Pokles početnosti kachny divoké (Anas platyrhynchos) vedl v mnoha státech, včetně České republiky, k zakládání intenzivních chovů kachen divokých a vypouštění odchovaných jedinců pro lovecké účely. Každoročně jsou tak celosvětově vypuštěny přes tři miliony jedinců.
Populace v zajetí jsou ovšem vystaveny odlišným selekčním tlakům a evolučním procesům vedoucím ke vzniku odlišností od původních populací na genetické i fenotypové úrovni. Přestože větší pozornost vědeckého výzkumu je z hlediska možného rizika křížení vypouštěných jedinců s divokou populací věnov ána především záchranným programům ohrožených druhů, zájem o problematiku vypouštění rekreačně lovených druhů narůstá.
Výzkumy ukazují, že u populací kachny divoké z chovů došlo ke snížení genetické diverzity i morfologickým, fyziologickým a behaviorálním změnám ve srovnání s volně žijícími populacemi. Přítomnost rozdílů i při vývoji ve standardizovaných podmínkách naznačuje, že tyto rozdíly jsou determinované geneticky a pozorované odlišnosti ve fenotypu tak nejsou dány jen fenotypovou plasticitou daných znaků.
Vypouštění kachny divoké tak představuje riziko pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně může vést i k posunu v jejich fenotypu. Tento přehled shrnuje publikované práce zabývající se touto problematikou a v závěru diskutuje možná opatření a důležitost monitoringu vypouštění kachny divoké.