Článek se zaměřuje na různé způsoby, jakými Proust na celé ploše svého románu (a tedy nikoli jen v jeho reflexivních částech) znázorňuje zvláštní spojení mezi konkrétním žitým časem v jeho kvalitativním rozměru a extra-temporální kvalitativní diferencí či esencí, o níž hovoří ve známých pasážích Času znovu nalezeného.