Článek se zabývá problematikou z ákazu sebeobvinění a její aplikace na právnické osoby v řízení o správním deliktu v kontextu rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu a Evropského soudního dvora a dále Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Článek na základě přehledu několika rozsudků dochází k závěru, že na právnické osoby se zákaz sebeobvinění nevztahuje.