Abstrakt
Příspěvek se zabývá vývojem mořského práva a nároků pobřežních států na získání kontroly nad oblastmi přiléhajícími k jejich pobřeží. Při přehledu vývoje mo řského práva si všímá sporů mezi zastánci koncepce mare liberum a mare clausum, a principů, které obě tyto koncepce ovlivnily.
Na rozvoj mořského práva měly vliv zámořské objevy a snaha představitelů doktríny formulovat zásady tak, aby podpořily zájmy vlastních států. Doktrinální vývoj, který můžeme v rozvoji mořského práva pozorovat koncipuje postupně zásady jakými jsou terra nullius, res communis omnium a společné dědictví lidstva, s nimiž se můžeme setkat i v Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982.
Ve druhé části se práce věnuje tomu, jakým způsobem jsou výše uvedené koncepce zakotveny v UNCLOS a aplikovány ve sporech o hranice kontinentálního šelfu v Arktidě.