Cílem tohoto příspěvku je zamyšlení se nad konceptem zneužití práva a souvisejících pojmů v daňové oblasti, a to jak z hlediska čistě teoretického, tak v souvislosti s nahlížením na tuto oblast vybranými soudy jak na národní, tak na nadnárodní úrovni. Základní tezí je to, zda je vůbec vhodné a přípustné v rámci daňové oblasti hovořit o kategorizaci chování subjektů daně, která nejsou plně v souladu s textem a smyslem závazné právní normy.
Druhou tezí je otázka, zda je možné a vhodné v rámci případné vnitřní či vnější kategorizace stanovit přesné hraniční aspekty.