Abstrakt
Termínem americká výjimečnost (american exceptionalism) se zpravidla rozumí přesvědčení, že Američané tvoří mimořádný národ (extraordinary), jemuž přináleží zvláštní role (special role) v dějinách lidstva. V tomto kontextu bývá ona výjimečnost amerického národa obvykle, leč nikoliv výlučně, chápána jako nadřazenost spíše než jako prostá jedinečnost či odlišnost.
Tato sdílená víra má hluboké kořeny v časech dávno před ustavením republiky americkou válkou za nezávislost, již v dobách zakládání prvních puritánských osad na severoamerickém kontinentu v průběhu sedmnáctého století. Postupem času, díky konstrukci obsáhlého národního vyprávění detailněji vypracovaného po přelomovém roce 1776 a zaměřeného na kulturní sjednocení mladé republiky, se stalo toto přesvědčení nedílnou součástí americké národní identity.
Neodráží se však pouze v sebepojetí Američanů (ctnostný vůdce svobodného světa vysoko třímající prapor svobody a civilizace), ale taktéž v jejich přístupu k ostatním národům (podoba zahraniční politiky) a logicky tedy má dopad i na způsob, jakým zbytek světa nahlíží na Spojené státy (vnější obraz amerického národa). Současně se jedná o praktický nástroj, který nám pomáhá porozumět nejen dění minulému či současnému, ale rovněž poskytuje oporu pro uvažování o budoucnosti, poněvadž určité aspekty přesvědčení o americké výjimečnosti ovlivňují dodnes postoje a hodnotový rámec Američanů.
Rozvětvený koncept americké výjimečnosti pochopitelně nelze zužovat výlučně na analýzu zmíněného přesvědčení pevně ukotveného v samém srdci americké národní a kulturní identity, neboť významových a interpretačních rovin existuje daleko více.