V článku je připomenuta umělecká osobnost Gertrudy Gruberové, roz. Goepfertové (nar. 1924).
Autor připomíná její vazby ke katolickému intelektuálnímu prostředí, zejména blízký vztah ke spisovateli Janu Čepovi, který měl vliv na její prozaickou tvorbu. Dále je v textu interpretována autorčina poezie, a to ve vztahu paměti, exilu a autorčiny charakteristické motiviky.