Příspěvek se pokusil formulovat jednu z možností, jak využít modelování umělého života v umělecké tvorbě. Návrh se nechal inspirovat bergsonovským přístupem k důsledkům rozdílné složitosti života rostlinného a živočišného pro potřeby reflexe prostředí.
Právě rozvinutí strukturované reflexe u dynamického objektu je oproti statickému instinktivnímu chování zásadně novou kvalitou, která pravděpodobně zakládá naše, lidské pojetí vědomí. Podobně Gregory Bateson rozvíjel paralelu důsledků přirozeného výběru při růstu složitosti organismů a rozvoje vědomí.