Rozhodčí komise spolku podle § 265 obč. zák. a její využitelnost při řešení sporů uvnitř sportovních asociací
Abstrakt
V oblasti spolkového práva je tradičně uplatňována široká míra tzv. spolkové autonomie, která se odráží v dispozitivnosti většiny zákonných ustanovení, která se k této problematice váží. Uvedené platilo ve vztahu k základnímu předpisu regulujícímu občanská sdružení před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku 1. ledna 2014 (tj. zákonu č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) a i většina ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (OZ) dává široký prostor spolkům, aby si zvolily pro své individuální účely vyhovující formu vnitřní organizace a spravování.
Jedním z takových ustanovení je § 265 a násl. OZ, který připouští zřízení tzv. rozhodčí komise spolku jakožto fakultativního orgánu této formy právnických osob.
Za podmínky splnění zákonných kritérií je takováto komise oprávněna vydávat rozhodčí nálezy, které jsou exekučními tituly pro výkon rozhodnutí. Spolek je v České republice nejrozšířenější formou užívanou pro sportovní kluby a v praxi výlučnou právní formou všech celonárodních sportovních asociací (např. Českého olympijského výboru, České unie sportu, Fotbalové asociace České republiky, Českého svazu ledního hokeje atd.).
Vzhledem ke skutečnosti, že aktuálně v České republice působí okolo 20.000 tělovýchovných jednot a sportovních klubů , dotýká se nová regulace spolků dle občanského zákoníku širokého okruhu těchto subjektů i osob, které jsou skrze ně za účelem výkonu sportovní činnosti sdruženy. Rozhodčí komise spolku z pohledu právních kritérií znamená potenciální výrazné posílení autonomie spolků, avšak skrývá v sobě i nejedna rizika.
Tento článek bude dále rozdělen na dvě části, v té první bude předeslán základní nástin právní povahy rozhodčí komise spolku, zatímco ve druhé části budou diskutovány premisy využitelnosti jejího zřízení specificky pro oblast sportovních asociací v České republice.