VÝCHODISKA: Nadměrné hraní hazardních her může vést k rozvoji problémového (patologického) hráčství. CÍLE: Odhadnout míru a popsat vzorce problémového/patologického hráčství v ČR.
METODIKA: (1) Celopopulační dotazníková studie Národní výzkum 2012 na reprezentativním souboru obecné populace ve věku 15-64 let (N=2134), pro odhad míry problémového hráčství byl použit nástroj Problem Gambling Severity Index (PGSI), (2) omnibusové dotazníkové šetření na kvótně vybraném souboru populace ve věku 15+ let v l. 2013 a 2014 (N=1797 a 1810), které obsahovalo škálu Lie/bet, a (3) omnibusový dotazníkový průzkum mezi praktickými lékaři pro dospělé a pro děti a dorost obsahující otázku na výskyt patologických hráčù z l. 2012 a 2014 (N=551 a 550). VÝSLEDKY: V r. 2012 podle PGSI dosahoval podíl dospělé populace v riziku problémového hráčství 5,1 % (7,4 % mužů a 2,8%žen), z toho ve středním a vysokém riziku se nacházelo 2,3 %, z toho ve vysokém riziku 0,6 % (1,2 % mužù a 0,0%žen).
V r. 2014 se v riziku (alespoň 1 bod v Lie/bet) nacházelo celkem 4,9% dospělých (7,4%mužů a 2,6% žen). Ve skupině mladých dospělých (15-34 let) bylo v riziku v r. 2012 podle PGSI 6,2 % a v r. 2014 podle Lie/bet 5,3% osob.
Odhad počtu problémových hráčů z průzkumu mezi lékaři činil 80-90 tis. osob (0,9-1,0 % dospělé populace) v r. 2012 a 90-110 tis. osob (1,0-1,2 %) v r. 2014. Vysoký podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15-24 let, nejvyšší podíl hráčù v nejrizikovějších pásmech je ve věku 35-44 let.
Přibližně čtvrtinu problémových hráčů tvoří ženy. Nejvyšší riziko vykazuje hraní na elektronických herních zařízeních (EHZ) - třetina a více hráčů na EHZ je v riziku rozvoje problémového hráčství; u kurzových sázek a on-line hraní je to nejméně čtvrtina hráčů.
ZÁVĚR: V riziku rozvoje problémového hráčství je přibližně 5% dospělé populace. Problémové hráčství je v ČR spojeno především s EHZ, lze očekávat jeho nárůst ve spojení s kurzovými a live sázkami a on-line hazardními hrami.