VÝCHODISKA: Hazardní hraní a především problémové hazardní hráčství souvisí se sociální situací jednotlivců i komunit. Tyto souvislosti se manifestují jako sociální, ekonomické a demografické jevy, které mají obvykle charakter negativních dopadù.
METODIKA: Byl proveden nesystematický přehled dostupných zdrojù o souvislostech a dopadech hazardního hraní v oblasti demografických, socioekonomických ukazatelů na regionální (krajské, okresní, místní) a individuální úrovni v ČR. VÝSLEDKY: Vyšší dostupnost hazardního hraní koreluje s takovými negativními společenskými jevy, jako jsou nezaměstnanost, zadluženost, majetková i násilná kriminalita, úbytek obyvatelstva, nadměrná konzumace alkoholu a nelegálních návykových látek či zneužívání sociálních dávek.
V sociálně vyloučených lokalitách jsou tyto jevy vyjádřeny ještě silněji a jsou provázány s nízkou pracovní kvalifikací, lichvářstvím a rušením veřejného pořádku. Některé obce se snaží situaci regulovat obecně závaznými vyhláškami.
Na individuální úrovni pak problémové hazardní hraní vede k finančním obtížím, zadlužení a v krajním případě k využívání nezákonných možností získání financí, včetně páchání kriminality, nejčastěji majetkového typu, tj. krádeže, podvodu a zpronevěry. Bývají narušeny vztahy s blízkými, což vede k rozpadu rodin, a vztahy na pracovišti vedoucí až ke ztrátě zaměstnání.
Z pozitivních dopadù bývají citována pracovní místa vytvořená hazardním prùmyslem a příjmy z odvodů z hazardu do veřejných rozpočtů. ZÁVĚR: Hazardní hraní má komplexní socioekonomické souvislosti a působí jako regresivní daň na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Výsledky kvantitativních i kvalitativních studií ukazují, že hazardní hraní souvisí v první řadě se zadlužeností, která je závažným důsledkem patologického hráčství a korelátem socioekonomického úpadku hráčů, jejich okolí i celých komunit. Dostupnost pomoci patologickým hráčům je komplikována skrytým a stigmatizujícím charakterem zadluženosti a přidružených sociálních fenoménů.