Charles Explorer logo
🇨🇿

Za hranice věty

Publikace na Filozofická fakulta |
2014

Abstrakt

Cílem tohoto příspěvku je zjistit, k jakým posunům dochází při překladu z francouzštiny do češtiny a z češtiny do francouzštiny v segmentaci na věty, tj. v koncové interpunkci, a zda je možné tyto změny považovat za projev obecné tendence spojené s fungováním překladového jazyka, tj. za překladovou univerzálii. Materiálem analýzy je soubor non1:1 segmentů extrahovaných z editoru paralelních textů InterText (celkem o 86 textů z jádra paralelního korpusu InterCorp - 65 překladů z francouzštiny do češtiny a 21 překladů v opačném směru).

V úvodu naší analýzy oddělujeme jazykově motivované non1:1 segmenty od těch, kde jsou posuny v segmentaci na věty dané jinými příčinami, zejména technickými, např. rozdíly v použitých počítačových nástrojích pro segmentaci českých a francouzských textů. Vedlejším cílem našeho výzkumu je pak analýza kvality zarovnání ve zkoumané části korpusu InterCorp.

Těžištěm výzkumu je stanovení typologie jazykově motivovaných posunů v segmentaci na věty a zejména vysvětlení jejich příčin a důsledků pro celkové vyznění dané věty. Kromě znaků koncové interpunkce (tečka, vykřičník, otazník, tři tečky) analyzujeme rovněž posuny týkající se středníku, protože se nachází na pomezí nekoncové a koncové interpunkce a protože o rozdílech v jeho ne/užívání v češtině a ve francouzštině panuje mezi překladateli velké množství předsudků.

Korpusový výzkum fungování středníku proto doplňujeme o krátké dotazníkové šetření mezi překladateli z češtiny do francouzštiny.