Abstrakt
Životopisný film je žánrem, který v české kinematografii nabývá na počátku 50. let zvláštního významu. Propojují se v něm lokální specifika zdejší filmové kultury, spontánní i politicky manipulovaný příklon k obrozenecké tradici, autoritářství kulturního ideologa Zdeňka Nejedlého, stejně jako sovětské kulturní vlivy. Článek se zaměřuje na specifický příklad tohoto typu filmové produkce, na snímek Z mého života (Václav Krška, 1955) o významném českém skladateli 19. století Bedřichu Smetanovi.
Výchozím badatelským záměrem je postižení rozmanitých faktorů, které ovlivnily konečnou podobu tohoto filmu. Text tedy zkoumá vazby filmu na vnější sociální a historické diskurzy, přičemž postupuje od vývojového shrnutí dosavadn í životopisné filmové produkce přes proměny kultu Bedřicha Smetany v první polovině 20. století k ideologické povaze sledovaného filmu.
Sleduje, jak tyto dlouhodobé i aktuální okolnosti ovlivnily styl a narativ filmu. Prostřednictvím jednoho z bezprostředních aktérů - Jiřího Mařánka jako autora námětu a scénáře - také rekonstruuje soupeřící mocenské zájmy, které měly generační, oborovou i politickou povahu.
Tato orientace zprostředkovává dílčí, ale autentický vhled do povahy a fungování české kultury v poúnorovém etapě. Výzkum čerpá především z archivních dokumentů filmové výroby, z osobního fondu Jiřího Mařánka a z dobových mediálních ohlasů.