Cirkulační vrty jsou dekontaminační technologie, kterou je možno použít pro tzv. in situ sanaci bez nutnosti čerpání podzemní vody na povrch. O to více je však nutné studovat procesy, které se při použití těchto sanačních zařízení v horninovém prostředí odehrávají.
Pro tento účel tato práce využívá numerické modelování, podložené množstvím terénních dat. Pomocí počítačových simulací je zkoumáno působení cirkulačního vrtu na přirozené proudění podzemní vody a zároveň také vliv parametrů prostředí i konstrukčních parametrů samotného vrtu na účinnost dekontaminace.
Proudění podzemní vody v okolí cirkulačního vrtu bylo zkoumáno nejprve pomocí idealizovaných jednoduchých modelů v homogenním izotropním prostředí a poté s pomocí numerického modelu proudění podzemní vody na pilotní lokalitě Velká Hleďsebe. V obou případech se ukazuje, že kvalita dekontaminace silně závisí na hydraulických parametrech prostředí.