Problematika chlopenních vad je důležitou součástí moderní kardiologie. Chlopenní vady zhoršují kvalitu života nemocných a dle své závažnosti zhoršují jejich přežití.
Se stárnutím populace, zlepšením péče o nemocné s ICHS a s chronickým srdečním selháním přibývá především nemocných s aortální stenózou a mitrální insuficiencí. Současná diagnostika a operační řešení chlopenních vad jsou na vysoké úrovni; časná pooperační mortalita je minimální.
Přibývá však nemocných, kteří pro pokročilý věk nebo pro polymorbiditu nejsou k operačnímu řešení indikováni. U řady nemocných z této skupiny se nabízí perkutánní léčba, která doznala v posledních letech nebývalého rozmachu.
S rozvojem především UZ diagnostiky (TEE, 3D echo) a s rozvojem záchovných operací lze sledovat trend k časnější indikaci k operaci chlopenních vad před vznikem dysfunkce srdečních komor nebo před vznikem dilatace srdečních dutin. Tento přístup dále snižuje perioperační a pooperační mortalitu a prodlužuje přežití nemocných.