Abstrakt
Obsáhlá monografie významného českého sochaře Zbyňka Sekala (1923-1998) zahrnuje v dvaceti kapitolách umělcovu osobnost a jeho rozsáhlé a mnohotvárné dílo. Sekal odešel v roce 1968 do emigrace, žil až do smrti ve Vídni, a jeho dílo je tak třeba hodnotit jak v českém, tak v rakouském výtvarném kontextu.
Text je průběžně konfrontován s výňatky ze Sekalových deníkových záznamů. Sekalovu tvorbu charakterizuje rané setkání se surrealismem, podněty informelu, ale především na tendencích nezávislé autentické dílo, které odráží jak jeho velký výtvarný talent, tak hlubokou vzdělanost v oboru literatury (F.Kafka) a filozofie (M.Heidegger).
Monografie je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem (568 reprodukcí). Koncepce monografie je založena na myšlence koláže a konfrontace.
Ta je uskutečňována jak strukturou textu, tak konfrontací černobílých archivních reprodukcí s novými záběry.