Pozorujeme nezávislá zařízení podléhající opotřebení a pomocí vhodných regresních modelů se snažíme popsat vliv jejich průběžných oprav a údržby na rozdělení doby do selhání. Nejčastěji používané modely, jako je Coxův model proporcionálního rizika nebo model zrychleného času, popisují vliv regresorů na určitou základní rizikovou funkci.
Tu je potřeba buď vhodně parametrizovat, nebo odhadnout neparametricky. V této práci se zaměřujeme na metody porovnávání a testování hypotéz o tvaru základního rizika v modelech oprav a předvádíme jejich využití.