Studie se zabývá vysvětleními porážky křižáckého vojska u Nikopole ve třech soudobých francouzských narativních pramenech, Chronique du religieux de Saint-Denys, Le livre des fais du bon messire Jehan le Maingre, dit Bouciquaut a Chroniques Jeana Froissarta. Každý text zastupuje jeden směr středověké historiografické produkce.
Jejich pohledy na válečné události tedy vycházejí z různých literárních cílů, kterých autoři svým vyprávěním chtěli dosáhnout. Vzhledem ke složení křižáckého vojska z uherského a francouzského kontingentu a k průběhu bitvy se nabízelo, že bude porážka kladena za vinu jedné, či druhé straně.
V moderní historiografii je rozšířen názor, že francouzské narativní prameny svalují vinu na Uhry a jejich zbabělost. Tyto historické studie však neberou v potaz literární povahu pramenů a ve většině případů jsou ovlivněny základní prací Josepha Delaville de Roulx.
Hlavním zájmem studie je tedy rozbor ""uherské viny"" při porážce ve světle narativních strategií zkoumaných středověkých děl se zaměřením na roli, kterou měla tato vina plnit v závislosti na cílech jednotlivých narativů, a na to, jaký podíl na ní byl konkrétním aktérům z uherského vojska připisován.